Občanské sdružení Společnost přátel Podkarpatské Rusi bylo založeno v roce 1990. Ideově navazuje na Klub přátel Podkarpatské Rusi založený v období meziválečného Československa v Bratislavě. Cílem Společnosti je zejména prohlubování vztahů s občany a organizacemi Zakarpatské oblasti Ukrajiny (bývalé Podkarpatské Rusi), podpora Rusínů na území České republiky a popularizace Podkarpatské Rusi (Zakarpatské oblasti) v ČR. Společnost vydává časopis Podkarpatská Rus, další neperiodické publikace, pořádá besedy, výstavy a filmové projekce. Členy Společnosti jsou Rusíni, Češi narození na území Podkarpatské Rusi a lidé mající vztah k tomuto území. Členská základna čítá okolo 500 lidí z České republiky i dalších států. Ve vedení Společnosti se postupně vystřídali Alexandr Veličko, Jaromír Hořec, Miloslav Kopecký, Jiří Havel, Agáta Pilátová a Dagmar Březinová.

 

 

Pozvánka na valnou hromadu Společnosti přátel Podkarpatské Rusi

Výkonný výbor Společnosti přátel Podkarpatské Rusi Vás srdečně zve na valnou hromadu, která se bude konat dne 23.května 2015 v 09:30 ve společenském sále Domu národnostních menšin, Vocelova 3, Praha 2 (poblíž stanice metra I.P.Pavlova)
Program : záhájení.
Vystoupení zpěvaček ze skupiny Šarvanci: M.Mušinková a D.Saknárová
Volba komisí , zapisovatele a ověřovatele zápisu.
Zpráva o činnosti za uplynulé období
Zpráva o hospodaření
Revizní zpráva
Zprávy o činnosti odboček a folklorní skupiny Skejušan
Aktuální informace o novele zákona č.212/2009 Sb
(náhrady za nemovitosti zanechané na PR pro vnuky JUDr Škampová, D.Nopová
Volba nového výkonného výboru
Diskuse – Prezentace knih vydaných SPPR v power pointu (Publikační činnos Možnost zakoupení knih.)
Závěr – malé občerstvení

Informace o předcích

Dobrý den,
budu velmi rád, jestliže mi pomůžete najít nějaké informace o  
předcích, popřípadě současnících, na Podkarpatské Rusi: moje  
babička pocházela z obce Domanince (dnes součást Užhorodu). Za svobodna  
se jmenovala Kateřina Szopková a ročník narození byla přibližně  
1908(?). Byla nejmladší z (asi) šesti dětí. Její starší sourozenci  
jsou dnes většinou v USA (jejich otec, můj praděd, odjížděl za prací  
do uhelných dolů do Maine a postupně je odvážel).
Po II. SV odešla babička s manželem (mým dědou, Jan Kohutka) do Čech,  
do města Litoměřice. Jejich syn (můj táta, Jan Kohutka ml., ročník  
1929) vystudoval v Praze překladatelství (ruský jazyk a literatura),  
takže já se sestrou jsme již rození a celoživotní Pražáci (já  
ročník 1957, sestra 1955).
Babička byla svým naturelem vynikající a výjimečná žena. Celý život  
mluvila rusínským dialektem (ale nadávala maďarsky!!) a na svou vlast v  
dobrém i hořkém vzpomínala. Posluchači teologické fakulty v LTM k ní  
chodili konzultovat řecko-katolický ritus.
Zemřela v roce cca 2000, ve věku cca 92 let.
Prosím o vyrozumění.
Děkuji
Ing. Jiří Kohutka, Praha 2

ČÍSLO 1/2015

Stát by měl svůj dluh vůči rodinám z Podkarpatské Rusi splatit

 

Po válce zanechaly své domovy v Sovětském svazu a přesídlily do Česka, kde jejich potomci žijí dodnes. Řeč je o českých rodinách z Podkarpatské Rusi. Ačkoliv tehdy SSSR zaplatila Československu 920 milionu korun, rodinám byl za ztracený majetek vyplacen jen zlomek. Dluh, který od té doby Česko vůči těmto rodinám má, nesplatil bohužel ani zákon z roku 2009, protože většina původních vlastníků a jejich dětí už se nápravy nedožila. Současný návrh předložený skupinou poslanců, který chce převést nárok na odškodnění i na vnuky a závětní dědice, proto považuji za správný. Z hlediska práva, obecné spravedlnosti i morálních důvodů.

Hledám člověka pro cestu na Podkarpatskou Rus

Dobrý den.
V létě se chystám na Podkarpatskou Rus. Kdyby byla možnost touto cestou najít člověka, který umí česky a byl by ochoten mně ukázat místní zajímavosti. Samozřejmě za odměnu.

S pozdravem Premysl Khyn

Kontakt: brezda@centrum.cz

Prosba o pomoc (radu) s vyhledáním lidí, kteří žili v kolonii Stráž

Dobrý den,
omlouvám se, že vás obtěžuji, ale nevím, kdo by mi s tímto problémem pomohl:
moje rodina z otcovy strany žila v době od 1922 do 1938 v obci Tisašalamon, kde spolu s dalšími kolonisty vybudovali kolonii Stráž.
Stále se mi vrací vzpomínka na mého otce Klementa Špačka (vloni v listopadu by se dožil 100 let), který na sklonku života měl přání se podívat na dům, který rodinou ve Stráži postavili. Mnoho důvodů (mezi jiným jeho těžká nemoc a rychlá smrt) mi zabránili mu jeho přání splnit.
Velmi rád bych se tam (teď už bez otce)  podíval.
Protože je to ale dlouhá cesta a určitě bude trvat více dní, byl bych rád, kdybych tam nejel sám.
Otec mi nezanechal žádné kontakty na lidi, kteří v kolonii Stráž žili. Myslím si, že by se ale mezi nimi snad našel nějaký dobrodruh, který by se tam se mnou vypravil.
Obracím se proto na vás s prosbou o pomoc (radu) s vyhledáním lidí, kteří v kolonii Stráž žili. S největší pravděpodobností to již budou vnuci původních kolonistů a tak není hledání jednoduché.
Možná někde existuje seznam kolonistů, kterým byly přiděleny pozemky v této lokalitě. Vím, že existovala družstva kolonistů, asi by po nic měly být někde nějaké dokumenty. Nevím ale, kam se obrátit.
Možná by vůbec bylo záslužné zmapovat historii kolonií na Zakarpatsku. Nebyla dlouhá (cca 18 let), ale svědčí o velikém nadšení a obětavosti našich předků. Na takové lidi by tento národ neměl zapomínat!

V této souvislosti bych chtěl upozornit na skutečnost, že obec Tisašalamon je na území, které snad mělo zůstat (podle nějaké dohody) v Československu a bylo v rozporu s touto dohodou zabráno SSSR. Možná by bylo zajímavé, kdyby se na tento problém podíval nějaký odborník na historii Zakarpatska.

Josef Špaček
66471 Veverská Bítýška 86
602753035

Prosba o získání informací o knězi Fedoru Máhovi

Obracím se na Vás a vaše občanské sdružení s prosbou o získání informací o knězi Fedoru Máhovi, žijícím od roku 1946 v Praze. Jedná se o rodáka z Podkarpatské Rusy ( Rakovo okr.Perečín, ročník 1921-3 ). Tento kněz je vrstevníkem mého dědy Juraje Máhy/Jiří Máha (asi nebyli v přízni) a poslední žijící pamětník válečných a poválečných let ve své domovině, kdy odcházeli do širého světa.

Mám obrovskou touhu získat kontakt, setkat se s ním a získat nějaké paměti o dědovi. Doposud jsem kontaktoval řecko-katolickou i pravoslavnou církev, ale bez úspěchu. Z jejich rodné vsi mám informaci, že má úřad poblíž Staroměstského náměstí a kontaktují ho přes prostředníka z Užhorodu. Pokud mi budete moci jakkoli pomoci budu vděčen.

S úctou a poděkování za odpověď Pavel Blažek, Rtyně v Podkrkonoší tel.732714549

Rok poté a Podkarpatská Rus - beseda s René Kočíkem

Pozvánka - Sbor sv. Vladimíra

C НОВИМ РОКОМ A РОЖДЕHСТOM ХРИСТОВИМ - tradiční vánoční hry, koledy a ščedrivky

Stránky