Občanské sdružení Společnost přátel Podkarpatské Rusi bylo založeno v roce 1990. Ideově navazuje na Klub přátel Podkarpatské Rusi založený v období meziválečného Československa v Bratislavě. Cílem Společnosti je zejména prohlubování vztahů s občany a organizacemi Zakarpatské oblasti Ukrajiny (bývalé Podkarpatské Rusi), podpora Rusínů na území České republiky a popularizace Podkarpatské Rusi (Zakarpatské oblasti) v ČR. Společnost vydává časopis Podkarpatská Rus, další neperiodické publikace, pořádá besedy, výstavy a filmové projekce. Členy Společnosti jsou Rusíni, Češi narození na území Podkarpatské Rusi a lidé mající vztah k tomuto území. Členská základna čítá okolo 500 lidí z České republiky i dalších států. Ve vedení Společnosti se postupně vystřídali Alexandr Veličko, Jaromír Hořec, Miloslav Kopecký, Jiří Havel, Agáta Pilátová a Dagmar Březinová.

ČÍSLO 1/2015

První číslo časopisu roku 2015:

Spisovatel Jiří Stránský: Podkarpatská Rus před sedmdesáti lety – generálka
na Krym | Sbor sv. Vladimíra slaví narozeniny | Československé jednotky
v zahraničí za války | Autonomie, rusínský sen a skutečnost | Fedor Vico kreslí
pro náš časopis | Rusíni a imigrace | Obrázky z Králova nad Tisou | Válka ničila

Stát by měl svůj dluh vůči rodinám z Podkarpatské Rusi splatit

 

Po válce zanechaly své domovy v Sovětském svazu a přesídlily do Česka, kde jejich potomci žijí dodnes. Řeč je o českých rodinách z Podkarpatské Rusi. Ačkoliv tehdy SSSR zaplatila Československu 920 milionu korun, rodinám byl za ztracený majetek vyplacen jen zlomek. Dluh, který od té doby Česko vůči těmto rodinám má, nesplatil bohužel ani zákon z roku 2009, protože většina původních vlastníků a jejich dětí už se nápravy nedožila. Současný návrh předložený skupinou poslanců, který chce převést nárok na odškodnění i na vnuky a závětní dědice, proto považuji za správný. Z hlediska práva, obecné spravedlnosti i morálních důvodů.

Hledám člověka pro cestu na Podkarpatskou Rus

Dobrý den.
V létě se chystám na Podkarpatskou Rus. Kdyby byla možnost touto cestou najít člověka, který umí česky a byl by ochoten mně ukázat místní zajímavosti. Samozřejmě za odměnu.

S pozdravem Premysl Khyn

Kontakt: brezda@centrum.cz

Prosba o pomoc (radu) s vyhledáním lidí, kteří žili v kolonii Stráž

Dobrý den,
omlouvám se, že vás obtěžuji, ale nevím, kdo by mi s tímto problémem pomohl:
moje rodina z otcovy strany žila v době od 1922 do 1938 v obci Tisašalamon, kde spolu s dalšími kolonisty vybudovali kolonii Stráž.
Stále se mi vrací vzpomínka na mého otce Klementa Špačka (vloni v listopadu by se dožil 100 let), který na sklonku života měl přání se podívat na dům, který rodinou ve Stráži postavili. Mnoho důvodů (mezi jiným jeho těžká nemoc a rychlá smrt) mi zabránili mu jeho přání splnit.
Velmi rád bych se tam (teď už bez otce)  podíval.
Protože je to ale dlouhá cesta a určitě bude trvat více dní, byl bych rád, kdybych tam nejel sám.
Otec mi nezanechal žádné kontakty na lidi, kteří v kolonii Stráž žili. Myslím si, že by se ale mezi nimi snad našel nějaký dobrodruh, který by se tam se mnou vypravil.
Obracím se proto na vás s prosbou o pomoc (radu) s vyhledáním lidí, kteří v kolonii Stráž žili. S největší pravděpodobností to již budou vnuci původních kolonistů a tak není hledání jednoduché.
Možná někde existuje seznam kolonistů, kterým byly přiděleny pozemky v této lokalitě. Vím, že existovala družstva kolonistů, asi by po nic měly být někde nějaké dokumenty. Nevím ale, kam se obrátit.
Možná by vůbec bylo záslužné zmapovat historii kolonií na Zakarpatsku. Nebyla dlouhá (cca 18 let), ale svědčí o velikém nadšení a obětavosti našich předků. Na takové lidi by tento národ neměl zapomínat!

V této souvislosti bych chtěl upozornit na skutečnost, že obec Tisašalamon je na území, které snad mělo zůstat (podle nějaké dohody) v Československu a bylo v rozporu s touto dohodou zabráno SSSR. Možná by bylo zajímavé, kdyby se na tento problém podíval nějaký odborník na historii Zakarpatska.

Josef Špaček
66471 Veverská Bítýška 86
602753035

Prosba o získání informací o knězi Fedoru Máhovi

Obracím se na Vás a vaše občanské sdružení s prosbou o získání informací o knězi Fedoru Máhovi, žijícím od roku 1946 v Praze. Jedná se o rodáka z Podkarpatské Rusy ( Rakovo okr.Perečín, ročník 1921-3 ). Tento kněz je vrstevníkem mého dědy Juraje Máhy/Jiří Máha (asi nebyli v přízni) a poslední žijící pamětník válečných a poválečných let ve své domovině, kdy odcházeli do širého světa.

Mám obrovskou touhu získat kontakt, setkat se s ním a získat nějaké paměti o dědovi. Doposud jsem kontaktoval řecko-katolickou i pravoslavnou církev, ale bez úspěchu. Z jejich rodné vsi mám informaci, že má úřad poblíž Staroměstského náměstí a kontaktují ho přes prostředníka z Užhorodu. Pokud mi budete moci jakkoli pomoci budu vděčen.

S úctou a poděkování za odpověď Pavel Blažek, Rtyně v Podkrkonoší tel.732714549