Občanské sdružení Společnost přátel Podkarpatské Rusi bylo založeno v roce 1990. Ideově navazuje na Klub přátel Podkarpatské Rusi založený v období meziválečného Československa v Bratislavě. Cílem Společnosti je zejména prohlubování vztahů s občany a organizacemi Zakarpatské oblasti Ukrajiny (bývalé Podkarpatské Rusi), podpora Rusínů na území České republiky a popularizace Podkarpatské Rusi (Zakarpatské oblasti) v ČR. Společnost vydává časopis Podkarpatská Rus, další neperiodické publikace, pořádá besedy, výstavy a filmové projekce. Členy Společnosti jsou Rusíni, Češi narození na území Podkarpatské Rusi a lidé mající vztah k tomuto území. Členská základna čítá okolo 500 lidí z České republiky i dalších států. Ve vedení Společnosti se postupně vystřídali Alexandr Veličko, Jaromír Hořec, Miloslav Kopecký, Jiří Havel, Agáta Pilátová a Dagmar Březinová.

 

 

TISKOVÁ ZPRÁVA K VYSTAVÉ SPŘÍZNĚNI VOLBOU v NÁRODNÍ KNIHOVNĚ Podkarpatské a rusínské inspirace a výzvy v české literatuře

Termín: 1. listopadu 2018 - 10. ledna 2019

Místo konání: Národní knihovna ČR v Praze

Pořadatelé: Národní knihovna České republiky, Slovanská knihovna, Společnost přátel Podkarpatské Rusi

Vernisáž: 1. listopadu 2018 v 17,00 hod.

Doprovodný program: 3. prosince 2018 beseda s fotografkou Danou Kyndrovou, autorkou obrazové publikace Podkarpatská Rus

Výstava Spřízněni volbou - Podkarpatské a rusínské inspirace a výzvy v české literatuře představuje výběr české, zčásti slovenské odborné literatury, beletrie, obrazových publikací a průvodců inspirovaných regionem někdejší Podkarpatské Rusi a životem jeho (zejména) rusínského obyvatelstva. Výstava také připomíná umělecké inspirace, jež Podkarpatská Rus nabídla dalším umělcům - výtvarníkům, fotografům, filmařům aj. Výstava je příspěvkem pořadatelů k 100. výročí vzniku Československa.

Zájem Čechů o Podkarpatskou Rus a Rusíny má dlouhou historii sahající až k národnímu obrození. Už obrozenský vědec Jan Evangelista Purkyně si v 19. století povšiml, že „na jižním spáru karpatského pohoří žijí takzvaní Rusíni, odvětví to kmene maloruského. Národ tento čilý a mladistvý, tělesně i duševně nadaný, zápasí o svou bytnost... Až doba jeho svobody přijde, dozajista vzkvete rychle, k podivuhodnému stupni a zaujme vážného místa ve světě slovanském..." Kontakty mezi českými a rusínskými vzdělanci své doby vznikaly a pokračovaly i v dalších desetiletích. Vazby mezi Podkarpatskem a českými zeměmi se prohloubily za 1. republiky, v letech 1919 - 1939, kdy se region stal součástí Československa. Necelé dvacetiletí společného státu přispělo k pozitivnímu rozvoji regionu. Čs. stát v průběhu dalšího historického vývoje ve své původní podobě zanikl, nicméně se jako státní celek společný s tehdejší Podkarpatskou Rusí výrazně zapsal do historie i kulturního a společenského povědomí.

Podkarpatská Rus zanechala výraznou stopu rovněž v kultuře a umění. Čeští spisovatelé, básníci, výtvarníci či tvůrci dalších uměleckých oborů (film, fotografie, hudba) si z Podkarpatské Rusi přinášeli cenné podněty pro svá díla. Inspirativní prostředí Podkarpatské Rusi aktivně působilo v českém veřejném prostoru v dalších oblastech, napři v historiografii, etnografii a folkloristickém bádání. Vznikla četná umělecká díla - sbírky básní, próza, publicistické črty, filmy, soubory fotografií, malby a grafiky, a na straně druhé četné tituly odborné literatury; dále historické, etnografické, folkloristické, demografické a jiné studie, cestopisy a průvodce. Tento trend pokračoval i po druhé světové válce a zejména po r. 1989 stále trvá. Řada vědců i umělců různých oborů se věnuje dějinám i současnosti někdejší Podkarpatské Rusi. V uplynulém čtvrtstoletí byly v ČR vydány četné odborné publikace i knihy beletrie, natočeny dokumentární i hrané filmy s podkarpatskou tematikou, vytvořeny fotografické soubory a knižní publikace. Značný je i zájem studentů různých zejména humanitních oborů. Publikace na podkarpatoruské téma i další informace o tvorbě českých umělců představuje výstava Spříznění volbou.