Občanské sdružení Společnost přátel Podkarpatské Rusi bylo založeno v roce 1990. Ideově navazuje na Klub přátel Podkarpatské Rusi založený v období meziválečného Československa v Bratislavě. Cílem Společnosti je zejména prohlubování vztahů s občany a organizacemi Zakarpatské oblasti Ukrajiny (bývalé Podkarpatské Rusi), podpora Rusínů na území České republiky a popularizace Podkarpatské Rusi (Zakarpatské oblasti) v ČR. Společnost vydává časopis Podkarpatská Rus, další neperiodické publikace, pořádá besedy, výstavy a filmové projekce. Členy Společnosti jsou Rusíni, Češi narození na území Podkarpatské Rusi a lidé mající vztah k tomuto území. Členská základna čítá okolo 500 lidí z České republiky i dalších států. Ve vedení Společnosti se postupně vystřídali Alexandr Veličko, Jaromír Hořec, Miloslav Kopecký, Jiří Havel, Agáta Pilátová a Dagmar Březinová.

 

 

Společnost v prešovské Viole

V Prešově na severovýchodním Slovensku působí v centru města od roku 2016 literární kavárna a umělecký klub Viola. Příjemné, inspirativní prostředí, kam lze téměř každý den zajít na hudební a literární program, na výstavu či pořad pro děti. Nebo prostě jen na šálek kávy. Provozují jej manželé Pirníkovi, Rusíni původem z Medzilaborců.

Uměleckého vedení kavárny se ujala hudebnice a muzikoložka Táňa Pirníková; invenční, aktivní žena plná dobrých nápadů. Léta se věnovala také pedagogické práci, mj. na Prešovské univerzitě. Paní Táňa pozvala zástupce Společnosti přátel Podkarpatské Rusi, aby 15. listopadu tr. ve Viole povyprávěli o Rusínech v Česku a o aktivitách SPPR. Vydali jsme se tam ve složení Dagmar Březinová, Jan Čopík a autorka této glosy. Do Prešova, pravda, cesta dlouhá, ale stála za to. Přijeli jsme, viděli a byli nadšeni. Kavárna je sice nevelká, ale útulná. má dobrou akustiku. Je zařízena s vybraným vkusem, vybavená docela prostorným pódiem, kvalitním pianinem, dobrým osvětlením a ozvučením. Na stěnách sálku jsme zastihli i nedávno otevřenou výstavu fotografií Rudolfa Štursy.

 

V rámci programu jsme pohovořili o společnosti a o našich akcích. Například o právě probíhající výstavě Spřízněni volbou v Národní knihovně, o našem časopise, o besedách, knížkách, které jsme vydali, i o těch, které připravujeme. Plný sál kavárny přijal naše povídání velmi vstřícně. Ve druhé části večera zahrála hudební skupina KarpaTon rusínské balady - písně ze sborníku Oresta Zilynského Balady východného Slovenska. (Titul letos vyšel dík pečlivé editorské práci paní doktorky Pirníkové. Napsala také zasvěcenou úvodní studii, v níž představila autora a dlouhou cestu, která vedla k vydání sborníku. O knize jsme informovali v č. 3/2018 časopisu Podkarpatská Rus.)

Hudební soubor vedený multiinstrumentalistou a výrobcem lidových nástrojů Michalem Smetánkou hrál a zpíval skvěle. Na výkonu všech se podepsala výtečná hudební vybavenost členů, pečlivá příprava i emoční nasazení. Jsou to bytostní muzikanti. Což se projevilo nejen během hlavního programu, ale i po zakončení, kdy ještě dlouho hráli, zpívali a improvizovali „jen tak“, pro sebe i pro nás.

Dík Prešovským pořadatelům i souboru za krásný zážitek!

Agáta Pilátová