Občanské sdružení Společnost přátel Podkarpatské Rusi bylo založeno v roce 1990. Ideově navazuje na Klub přátel Podkarpatské Rusi založený v období meziválečného Československa v Bratislavě. Cílem Společnosti je zejména prohlubování vztahů s občany a organizacemi Zakarpatské oblasti Ukrajiny (bývalé Podkarpatské Rusi), podpora Rusínů na území České republiky a popularizace Podkarpatské Rusi (Zakarpatské oblasti) v ČR. Společnost vydává časopis Podkarpatská Rus, další neperiodické publikace, pořádá besedy, výstavy a filmové projekce. Členy Společnosti jsou Rusíni, Češi narození na území Podkarpatské Rusi a lidé mající vztah k tomuto území. Členská základna čítá okolo 500 lidí z České republiky i dalších států. Ve vedení Společnosti se postupně vystřídali Alexandr Veličko, Jaromír Hořec, Miloslav Kopecký, Jiří Havel, Agáta Pilátová a Dagmar Březinová.

 

 

Gabriel Podlesný

Narodil se 30.9.1922 v Nižné Rybnici, okres Sobrance, později se přestěhoval do Užhorodu, kde pracoval jako bankovní zřízenec v Agrární bance. Z vlasteneckých důvodů odešel v roce 1939 do exilu přes Maďarsko, kde v Budapešti díky jazykovým znalostem pomáhal i dalším československým běžencům. Poté se dostal do Francie, kde se 15. dubna 1940 podrobil odvodu a byl zařazen jako vojín k 10. rotě pěšího pluku 2. Účastnil se bojů ve Francii a 13. července téhož roku odplul na lodi Rod el Farag do Anglie a byl zařazen k 3. rotě pěšího praporu 2. V řadách brigády prošel kromě jiného i parašutistickým výcvikem a v září 1944 už jako desátník odešel s brigádou do pole, byl zařazen jako střelec z tanku u 3. roty tankového praporu 2.
10. dubna 1945 se účastnil neúspěšného výpadu proti nepřátelským pozicím v prostoru Filature, přitom jeho tank najel na minu, část posádky byla zabita, část zraněna. Četař Gabriel Podlesný byl popálen a těžce zraněn a byl léčen v britských nemocnicích po řadu měsíců.
18. ledna 1946 byl povýšen na rotného, 31. března téhož roku na podporučíka, 12. prosince na poručíka, avšak 20.10.1947 zemřel ve Vojenské nemocnici 1 v Praze na následky válečných zranění. V té době byl kmenově veden u 23. tankové brigády. Pohřben je v Praze na Olšanech.
Za svou službu byl vyznamenán Čs. válečným křížem, medailí Za chrabrost, Za zásluhy II. stupně, a vysokým britským vyznamenáním Military Medal.